Tradiční srubové konstrukce
Tradiční srubové konstrukce
Tradiční srubové konstrukce jsou zhotoveny ze srubových obvodových a příčkových stěn. Konstrukční prvky tradičních srubů jsou z kmenů stromů opracované řemeslným způsobem. Srubová konstrukce se spojuje a prostorově ztužuje tesařskými spoji - např. spoje rohů obvodových stěn pomocí vnitřních tesařských zámků (rybinový spoj, jiné speciální tvary spojů) nebo vnějších tesařských zámků (přesah srubových prvků za rovinu stěny).
Vodorovné spáry mezi srubovými prvky se utěsňují různými těsnicími materiály a různými konstrukčními způsoby - v minulosti jen mechem nebo mechem s dřevěným krytím - v současnosti těsnicími profily a tmely.
U tradiční srubové konstrukce z mokrého dřeva, dochází k dosednutí konstrukce vlivem sesychání dřeva, které může dosáhnout až 15 cm na výšku podlaží. V prvních třech letech užívání je proto potřeba zabezpečit servis s ohledem na rektifikace případných sloupů, přelištování, dotěsnění a opravy trhlin - je to nutná daň za výběr tohoto atraktivního konstrukčního systému. Obložky zárubní a nadpraží je vhodné realizovat až po prvním roce užívání. Zároveň se nesmí zapomenout na dilatační spáry v místě nadpraží.
Problémem bývají instalační rozvody, které se z estetických důvodů snažíme ukrýt v konstrukci. Kromě využití tepelně-izolační vrstvy v podlaze na vodorovné rozvody je možné umístit svislé části v podélně vyvrtaných rozvodech. V zásadě je nutné vyvarovat se rozvodů vody v obvodové stěně. Srubová stavba má i přes značnou nedůvěru neodborné veřejnosti vysokou požární odolnost za předpokladu dodržení pravidel požární ochrany a bezpečnosti. Vztahuje se to zejména na vytápěcí spotřebiče, komíny a napojení spotřebičů přes sopouchy. Zde je vhodné realizovat komín jako samostatný, dilatovaný a prostřednictvím izolace oddělený celek.